„Hlas Cerro Hueco“ – zapatistický odpor pokračuje i ve vězení (Inny Świat #12)
Nedokonalost vězeňského systému v Mexiku je známa již mnoho let. V Chiapasu je velkým procentem vězňů ryze místní obyvatelstvo. Jsou představiteli jiné kultury s jiným pojetím spravedlnosti a španělština není jejich rodným jazykem. Musí proto mnohým projít, aby pochopili a následně bránili svá práva. Je to jedna z příčin, kvůli nimž vzniklo hnutí místních obyvatelů chránících práva politických vězňů, kteří pocházejí z domorodého obyvatelstva. Toto hnutí je známé jako LA VOZ DE CERRO HUECO („Hlas Cerro Hueco“). Jeho členové pochází z etnických skupin Tzotzil, Tzeltal, Chol a Tojolabal.
Jak vznikl „Hlas Cerro Hueco“?
Po povstání 1. ledna 1994 ve věznicích vzrostl počet domorodých obyvatel, především se to týkalo vězení Cerro Hueco. V letech 1995 a 1996 bylo mnoho soudruhů podporujících EZLN obviněno za různá provinění a zatčeno. Od začátku konfliktu narostl počet politických vězňů na 250. V době psaní tohoto článku se jich 80 nacházelo v Cerro Hueco, zbytek je umístěn v jiných státních věznicích.
Protestní hladovky a jiné akce.
Mezi července a srpnem 1996 se vězňové začali organizovat za cílem obrany svých práv, vést hladovky a vnitřní diskuse na téma jim náležejících práv. Aby zredukovala následky hladovek, vláda koncem roku 1996 propustila z vězení několik vůdců. V květnu 1997 stovky členů EZLN z kmenu Chol a sympatizanti PRD po boku zahraničních sympatizantů zorganizovali pochod na hlavní město státu, Tuxtle, aby přistoupili k dialogu s administrátorem tohoto území. Více než 100 dní okupovali brány vládního paláce. I když se s administrátorem nesetkali, nakonec s jeho úředníky vyjednali uvolnění posledních vůdců hnutí.
Zatýkání autonomních samospráv Zapatistů.
I přes hesla o demokracii, v roce 1998 lokální vláda používala policii a armádu k rozbíjení autonomních samospráv. Zatčeno bylo kolem 200 osob, z nichž mnoho stále přebývá ve vězení. Vůči mnoha z nich bylo použito institucionalizované násilí. Vláda si však nepřipouštěla k čemu vede umístění samosprávných aktivistů do vězení. Krátce na to v Cerro Hueco vznikla Autonomní reprezentační rada s Generálním Shromážděním, které podnikalo aktivity a iniciativy. 4. dubna 1999 byl z Cerro Hueco propuštěn Sergio Valdez Ruualceba na kauci 5600 pesos. Rozhodnutí zaplatit kauci vyplynulo z přesvědčení, že mimo věznici bude moci být Valdez více aktivní.
Nejistá situace v Cerro Hueco.
Cerro Hueco mělo ve svých předpokladech pojmout 300 – 400 vězňů. Nachází se tam však kolem 1200 zatčených, což představuje existenci v přelidněných podmínkách. Zdravotní pomoc je sporadická a nedostačující, možnost jakéhokoliv výdělku pro udržení rodiny při životě vůbec neexistuje. Celá tato situace má vliv na osud rodin vězňů, které jsou odkázané na systém „spravedlnosti“. Korupce a politická neuctivost vede k porušování základních lidských práv. Vězňové reprezentovaní „Hlasem Cerro Hueco“ jsou bez rozdílu zatčeni bez odůvodnění, jsou jim předkládány falešné výtky, celý soudní průběh je nejasný. Nejednou se stalo, že podezřelí měli stejné jméno a příjmení – byli proto odsuzováni za dvojité provinění a zvětšoval se výrok soudu. Často se to týkalo kriminálních záležitostí, v nichž skutečný zločinec s tím samým jménem zůstával na svobodě a nikdo se tím nezabýval.
Jak řekl právník, který je představitelem La Voz de Cerro Hueco: „Systém spravedlnosti došel do takového absurdna, že zatčený je vinen, dokud nedokáže svoji nevinu.“ A nejde o ojedinělé případy, ale důsledný program činnosti. Odpověď na to musí být také politická.
La Voz de Cerro Hueco žádá o finanční pomoc potřebnou na obranu práv vězňů, financování byra a zařízení, živobytí pro vězně a pomoc pro jejich rodiny. Fondy je možné zasílat na adresu:
Číslo konta: 9504=0003455, Artemio Ramirez Torres, Banca Coufic, Tuxtla Guiterrez, Chiapas, Mexiko.